putovani.eu_online_ergo_cz_nahledovy

Chytré rady, jak si poradit s koupí cestovního pojištění

Mnoho cestovatelů dělá tu chybu, že si nezařídí pojištění vůbec, nebo koupí pojistku od první pojišťovny, na kterou narazí. Je to velmi nezodpovědné, protože laxní přístup k pojištění může cestovatele dostat do velkých problémů. Za lékařskou péči se draze platí v každé zemi, takže byste si z dovolené mohli místo krásných zážitků odvézt i několika milionový dluh. Stačí přitom tak málo!
Více »

NaKole DoKola

NaKole Dokola

Tak už se blíží naše letošní cesta kolem Česka, kterou budeme absolvovat na kolech. Zatím nevíme kudy, ani kdy, ale máme cíl – objet celou republiku dokola a vrátit se zpátky domů.

Po cestě chceme navštívit všechny krajní body republiky, přičemž začneme tím nejvýchodnějším a budeme pokračovat na sever, takže jedeme proti směru hodinových ručiček. Máme na to přibližně měsíc a značně omezený rozpočet, takže to bude docela low-cost výlet :). To nám ale nevadí, těšíme se na cestu, protože samotná cesta je náš cíl.

Průběžně budeme informovat o našem postupu na našem facebookupo návratu pak sepsaný deník nahraji na tyto stránky spolu se spoustou fotek a videí.

Djeravica (1)

Albánské alpy 2014 – 9.den

Předposlední den nás čekal výstup na nejvyšší vrchol Kosova – Dzeravica, jež se tyčí do výšky 2656 metrů nad mořem. Ráno vstáváme poměrně brzy a nasedáme do přistavených mikrobusů, které nás odvezou až k úpatí hory. Ovšem zhruba po hodině cesty už není silnice absolutně sjízdná, tudíž přesedáme na korbu velkého nákladního vozu, který míří do místního lomu, ze kterého bychom měli vyrazit. Tam dorážíme zhruba po půl hodině. Ihned pak začínáme stoupat, přičemž nikdo pořádně neví, kam přesně bychom měli stoupat.

Po nějaké době se ovšem konečně vrchol ukazuje v plné kráse a můžeme se mu vydat vstříc. Zanedlouho se dostáváme na vrchol, ovšem zároveň s námi jej obsadí i velký mrak, tudíž nemáme z vrcholu žádný výhled. Obědváme, pár fotek a vracíme se zpět, abychom si alespoň horu vyfotili z jejího úpatí.

Stejnou cestou se vracíme, přičemž těsně před cílem se ztrácíme v lese, jelikož jsme odbočili z původní stezky. Míříme tak nejkratší cestou dolů k řece. Zde ovšem není nic, než koryto řeky, tudíž pokračujeme zhruba sto metrů řekou, než narazíme na cestu, která nás dovedla až zpět k místu, kde nás opět vyzvednout mikrobusy.

Večer nás čeká již jež přejezd do Černé hory, kde strávíme následující den jen nákupy do Rožaje a vyrážíme již opět domů do ČR.

Visoki dečani

Albánské alpy 2014 – 8.den

V kempu si dáváme první civilizovanou snídani a už nás čekají dva mikrobusy, které nás dovezou do Bajram Curri. Zde trávíme nějaký čas procházením místní tržnice a nákupem chybějících zásob jídla a pití. Následně nás čeká cesta již autobusem až do Kosova, kde navštěvujeme klášter Visoki Dečani střežený slovinskou armádou v misi NATO. Následuje přesun do města Peč (Peja), kde nejprve navštěvujeme místní pravoslavný monastýr, opet hlídaný ozbrojenými složkami.

Po krátké návštěvě samotného města se ubytováváme u místní restaurace, načež ještě na poslední chvíli jdeme navštívit i místní koupaliště. To nás velmi příjemně překvapilo, jelikož by se svou úrovní neztratilo ani u nás.

Albánské alpy

Albánské alpy 2014 – 7.den

Poslední den přechodu nás čeká cíl až ve vesnici Valbona. Vycházíme opět kolem osmé hodiny ráno, a ihned začínáme stoupat nad salaše. Cestou potkáváme starší salaš, u které se pohybují dva psi, kteří se jeví hodně nevyzpytatelně. Naštěstí je nás dost, takže si nic nedovolí. Pokračujeme dále ve stoupání až dosahujeme výšky cca 2200 metrů nad mořem, což je nejvyšší bod této tůry. Zde nás v sedle s nádhernými výhledy na obě strany čeká přestávka na oběd. Odtud totiž budeme již jen klesat, a to hruba o 1300 výškových metrů.

Klesání nám místy zpříjemňují zbytky sněhu, po kterém se dá krásně klouzat a urychluje tak sestup, ovšem není ho zase tolik, takže většina sestupu je tvořena nepříjemnou sutí a kamením. Po nějaké době už docházíme mezi první stromy, kde narážíme na stezku. Ta nás dovádí až k prvnímu záblesku civilizace po téměř týdnu – Simoni Kafe. Zde si dáváme pivo za 3€ (!!), ke kterému ovšem dostáváme domácí sýr i panáka rakije.

Krátká pauza a pokračujeme až do Valbony, kde si v místní restauraci dopřáváme zeleninový salát, načež pokračujeme až do kempu, kde nás na večeři čeká grilovaný pstruh s hranolky :).

Albánské alpy

Albánské alpy 2014 – 6.den

Další den přechodu nás čekala cesta od jezera Jezerces k salaši Bukura. Vyšli jsme až o půl deváté, jelikož nás nečekala nikterak dlouhá cesta. Rychle jsme se dostali do sedla Jezerces a pokračovali dolů až k prameni u staré salaše, kde jsme byli již před dvěma dny. Dále jsme ovšem pokračovali údolím a mírně stoupali až do průsmyku Pejës, odkud je krásný výhled na osadu Theti, kam ovšem namířeno nemáme.

Místo toho nás čeká oběd a dále pokračujeme vlevo mírným stoupáním až nad salaše, kde už vidíme na naše budoucí tábořiště. Rychle tedy sestoupíme nejprve k salaši Bukura, kde je zdroj vody, načeš se dostaneme až k tábořišti, které je vzdáleno zhruba tři minuty cesty.

Zde opět je možnost zakoupit od místních sýr, chléb či mléko. My si dopřáváme alespoň studené sprchy z PET láhví naplněných vodou z pramene :).

Albanske alpy, Prokletije (1)

Albánské alpy 2014 – 5.den

Čtvrtý den přechodu byl naplánován výstup na lehko na nejvyšší horu Albánský alp – Maja Jezerce. Bohužel právě tento ten se pro mě stal vůbec nejhorším z celého treku, jelikož mě postihly žaludeční problémy, těžko říct z čeho (špatná voda, zkažené jídlo ?), které mě na výstup nepustily. Tudíž jsem zůstal v tábořišti a o tento výstup jsem přišel. Alespoň tedy pár fotek …

Albánské alpy

Albánské alpy 2014 – 4.den

Od jezera Boges vyrážíme již v 7 hodin ráno, jelikož nás čeká nejdelší trasa celého přechodu Prokletých hor. Ihned začínáme stoupat a obcházíme vrchol, pod kterým jsme tábořili. Po zhruba půl hodince cesty narážíme na pramen, který je napojen na hadici vedoucí na několik kilometrů vzdálenou salaš Dobraces. Po doplnění zásob vody pokračujeme dále, až dorazíme na zmíněnou salaš Dobraces. Zde koštujeme místní vynikající ovčí sýr a domácí chléb.

Po krátké pauze pokračujeme opět vzhůru nad salaš až do sedla pod Maja Arapit ve výšce zhruba dvou tisíc metrů nad mořem, přičemž cesta vede téměř výhradně po skále, na které je jen stěží možno nalézt kousek stínu. To se nám daří u velkého skalního převisu, kde je naopak velká zima, jelikož je zde propast ke zdroji vody. I tak zde ale děláme menší přestávku. Nakonec  dorážíme do sedla pod Maja Arapit, kde nás čeká zasloužený oběd.

Ze sedla prudce klesáme k starým salaším do rozsáhlého údolí. Místy je sestup opravdu poměrně složitý, nicméně i tak úspěšně sestoupíme zhruba o 400 metrů. Dále pokračujeme k starým salaším, u kterých je spolehlivý zdroj vody, kde opět doplňujeme zásoby vody. Odtud je to již tábořišti již jen vzdušnou čárou jen kousek, ovšem v cestě stojí kruté stoupání.

Od pramene ještě pokračujeme chvíli po příjemné stezce, ze které je krásný výhled na údolí, až dojdeme k výrazné šipce, která nás nasměruje přímo vzhůru, kde nás čeká 700 výškových metrů do sedla Jezerces. V horku stoupáme velmi pomalu, ale na vrcholu nás čeká krásný výhled na jezero Jezerces, kde budeme tábořit. Po krátké pauze už klesáme až k jezeru, i když stezka místy doslova mizí pod nohama. Ihned po příchodu a postavení stanu se jdeme koupat. Ačkoliv je voda opravdu studená, koupání rozhodně stojí za to.

Albánské alpy

Albánské alpy 2014 – 3.den

Po klidné noci vstáváme brzy ráno, abychom stihli převařit vodu, něco posnídat a sbalit všechny věci. V 8 hodin pak již vyrážíme vstříc sedlu nad námi, které je asi o 400 výškových metrů výše než naše tábořiště. Cesta nevede žádnou značenou stezkou, ale je tvořena kamením a skálou. Za slabé dvě hodiny se již vyhříváme v sedle ve výšce 2200 metrů nad mořem, kde nám krásné počasí dopřává úchvatné rozhledy na masiv Albánský alp. Pár fotek, rychlá svačina a pokračujeme dále.

Ze sedla bylo třeba opět klesnout do hlubokého údolí, ovšem cesta byla tvořena sutí, která byla velmi nestabilní, i proto sestup o zhruba 500 výškových metrů trval poměrně dlouho a byl i docela náročný. V údolí se scházíme u obrovského kamene, který poskytuje blahodárný stín, kde i trávíme obědovou pauzu.

Odtud je cesta již víceméně jednoduchá, jelikož procházíme údolím a čeká nás již jen jeden menší kopeček. Ten rychle zdoláme a už se nám otvírá pohled na jezero Boges, u kterého budeme tábořit. Zhruba v půl čtvrté dorážíme na místo, ihned stavíme stany, aby stihla na slunci oschnout ranní rosa a už se jdeme koupat do jezera. Zde nás přivítá velké množství ještěrek i jeden had, ale to nám v koupání nebrání. Po osvěžující koupeli rozděláváme oheň a večerní zábava začíná.

Albánské alpy

Albánské alpy 2014 – 2.den

Ráno nás v kempu v Boge přivítalo krásné počasí, které konečně odhalilo vrcholy skalnatých hor tyčících se hodně nad dva tisíce metrů. Hluboké údolí s vesničkou Boge jsme tak brzy opustili a začali stoupat prudce vzhůru. Jelikož kemp je v nadmořské výšce lehce pod tisíc metrů, čeká na nás více než tisíc výškových metrů, abychom se vůbec dostali do prvního sedla.

Stoupáme tedy kolmo vzhůru, jelikož jakákoliv stezka zde jednoduše není. Místy se jde lépe, ovšem místy pokračujeme přes nepříjemnou suť, jež ujíždí pod nohama a značně ztěžuje výstup. Nakonec se dostáváme až ke skalnatým částem výstupu, kdy už je třeba zapojit i ruce, ovšem postupuje se mnohem lépe, než v suti. Slunce stále pálí do zad a teplota s přibývajícími hodinami stále stoupá.

Když se už dostáváme do cílového sedla, přichází oblačnost a začíná lehce kapat, takže plánovaná obědová pauza je značně zkrácena. Hlavním důvodem je totiž nutnost dojít na tábořiště dřív, než dorazí bouřka.

To se nám nakonec podaří, přičemž ihned po příchodu všichni staví stany, zatímco my se schováváme do bývalé armádní jeskyně. Zde přečkáváme asi hodinový déšť, načež v klidu a za jasné oblohy stavíme stany.

Jediný problém na tábořišti je s vodou, jelikož zde není přímo pramen, ale pouze malé jezírko se stojící vodou. Ačkoliv voda vypadá čistě, pro jistotu vodu převařujeme. Večer se již chystáme na další den, kdy by už mělo být lepší počasí.