Předposlední den naší cesty jsme vyrazili brzy ráno z kempu u Gardského jezera vstříc Benátkám. Jediná kaňka na pobytu u Gardského jezera tak byl místí vedoucí kempu, jenž nám chtěl naúčtovat o noc více. Nakonec jsme po připomínkách platili opravdu správou cenu.

Do Benátek dojíždíme před polednem a hned nás zaráží strašně drahé parkovné. Po mostě jsme se dostali až na lagunu, kde sídlí historické centrum města. Je možnost zaparkovat i na pevnině a zde dojet vlakem, ovšem těžko říct o kolik levněji by to vyšlo. Z prvního údivu za celodenní parkovné v hodnotě 27€ nakonec nacházím „levnější“ parkovné jen za 14€ na čtyři hodiny, ačkoliv poměrně daleko od centra.

Nicméně hned u parkoviště je zastávka místí hromadné dopravy, lodí. Za 7€ si tak kupujeme hodinovou jízdenku, která nás proveze přes Canal Grande – Velký kanál. Naší zastávkou je až konečná – zastávka u  Basilica di San Marco – Baziliky svatého Marka. Zde startuje naše pěší prohlídka Benátek.

Skrz úzké uličky, mostky přes vodu a několik náměstí s honosnými kostely a chrámy se dostáváme směrem zpátky k našemu parkovacímu místu.

Za zmínku stojí i zdejší pizza, jenž můžu hodnotit jako nejlepší, jakou jsem v Itálii ochutnal. Ačkoliv šlo o typicky hladové okno, čili jen malou pouliční pizzerii bez jakéhokoliv posezení, kuchař neustále vytahoval čerstvě upečenou pizzu a před pultem stála neustále fronta.

Po přibližně hodinové cestě se dostáváme opět k Velkému benátskému kanálu Canal Grande, po jehož břehu se dostáváme opět až k autu. Benátky nás velmi mile překvapily svým vzhledem, památkami i atmosférou. Zřejmě jsme narazili na dobré klimatické podmínky, jelikož často zmiňovaný zápach města nebyl vůbec patrný.

Z Benátek vyjíždíme kolem čtvrté hodiny směrem na sever. Tentokrát je naším cílem slovinské městečko Dovje, kde jsme strávili i první noc. Po autostrádě přes italské Udine se opět dostáváme do hor a je to znát i na teplotě, která na večer klesá pod dvacet stupňů – jaká změna.

[Zobrazit prezentaci]