Západní Tatry / Roháče 2014 – 4.den

Až na druhý pokus se mi podařilo zdolat vrchol Ostrého Roháče. Ovšem nutno říci, že to bylo o týden později, než první pokus. První pokus totiž nevyšel, a další den na tůru nám už nezbyl. Ovšem naskytla se mi možnost další týden opět vyrazit na Slovensko, čehož jsem využil právě proto, abych si mohl odškrtnout i Ostrý Roháč jako vrchol zdolaný.

Tůra začínala jako obvykle u chaty Zverovka, odkud jsme vyrazili po neoblíbené asflatové cestě k bývalé Tatliakově chatě. Zde jsme vyrazili po zelené značce na Sedlo Zábrať. Prudké stoupání, kdy se na velmi krátkém úseku překonává skoro 300 výškových metrů bylo doprovázeno mírnou přeháňkou, která nás ovšem neodradila.

Ze sedla jsme vyrazili dále na Rákoň a Volovec, kde jsme poprvé zastavili na občerstvovací zastávku. Nakonec jsme museli urychleně vyrazit směrem k Ostrému Roháči, jelikož se za námi formovala velmi početná skupinka postarších turistů, které jsme se chtěli vyhnout. Sestoupili jsme tedy do Jamnického sedla a začali pomalu stoupat na nejobávanější vrchol Západních Tater. Turistický chodník postupně přecházel ve velké kameny až se musely zapojit i ruce, načež se objevil první řetěz.

Ten se nakonec ukázal jako vůbec nejtěžší, jelikož bylo třeba udělat jeden delší krok přes propast. Následně jsme se dostali před obávanou římsu, která dělá spoustě lidem problémy především po psychické stránce. Nás ovšem z míry nevyvedla a všichni ji s většími či menšími obtížemi zdolali, načež jsme se dostali na vrchol Ostrého Roháče.

Odtud jsme pokračovali po červené značce dále přes vrchol Plačlivé do Smutného sedla, ze kterého jsme začali rychle klesat. Jelikož jsme měli ještě čas, rozhodli jsme se vyhnout se asfaltové cestě a vydali se přes Roháčské plesa a Roháčský vodopád po zelené značce. Krásné pohledy nám nabídly plesa i vodopád, ovšem blížící se bouřka nás hnala dopředu. Nakonec se ovšem bouřka přehnala jen dolinou, takže jsme v klidu dorazili k auto za sucha a vydali se zpátky na chatu.

Napište Komentář